"Podle názoru ÚS ústavní úprava tohoto základního sociálního práva totiž ponechává zákonodárci poměrně široké pole působnosti, pokud jde o nastavení jeho zákonných parametrů. Napadená úprava prošla testem rozumnosti, který je měřítkem ústavnosti při přezkumu práv, neboť nezasahuje do samotného jádra práva na hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci, sleduje legitimní cíl a k dosažení tohoto cíle zvolila racionální a nikoliv svévolné prostředky," zdůvodnila mluvčí soudu Jana Pelcová.

Návrhem se ÚS zabýval v plénu a rozhodl téměř jednomyslně, odlišné stanovisko vyjádřil pouze soudce Jan Musil.

Napoprvé ČSSD uspěla

Návrh na zrušení karenční doby podali koncem roku 2010 poslanci ČSSD zastoupení předsedou Bohuslavem Sobotkou. Navazovali tak na rozhodnutí soudu z dubna 2008, kdy ÚS karenční dobu zrušil.

Poukazoval tehdy na řadu negativních důsledků karenční doby, jako je šíření nemocí na pracovišti, přecházení nemocí a případné následné zdravotní problémy. Vedlejším důsledkem bylo navíc to, že zaměstnanci místo pracovní neschopnosti čerpali řádnou dovolenou. Po úpravách se ale v roce 2009 karenční doba do právního řádu vrátila. Nynější situace je však podle ÚS jiná, proto pro ni nelze uplatnit argumenty dřívějšího nálezu.

Lhůta zamezí zneužívání

Podle ČSSD je karenční doba v rozporu s právem na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci. Zastánci karenční doby zase argumentují tím, že za dřívějších podmínek, kdy se zaměstnanci proplácela nemocenská od prvního dne, docházelo ke zneužívání nemocenské.

"Podle názoru ÚS zároveň napadená ustanovení sledují legitimní cíl, jímž je omezení zneužívání nemocenských dávek. Napadená úprava zavádí tzv. karenční dobu v délce trvání tří dnů, přičemž třídenní výpadek příjmů sice nepochybně představuje jistý zásah do příjmů dotčených osob, avšak nejde, i s ohledem na další garance obsažené v právu sociálního zabezpečení, o takový zásah, který by onemocnělým osobám okamžitě znemožnil dosažení hmotného standardu postačujícího k vedení důstojného života," vysvětlil soudce Miloslav Výborný s tím, že současná situace nevystavuje nemocné bezvýchodné finanční situaci.

Na celkovou sociální situaci dočasně nemocných osob navíc podle něj pozitivně působí zrušení povinnosti zaměstnanců platit pojistné na nemocenské pojištění a na státní politiku zaměstnanosti, což je rozdíl oproti předcházející právní úpravě, kterou ÚS kritizoval s tím, že je svévolná. Navíc podobná lhůta je podle soudu v Evropě celkem běžná.